Info o Novém Zélandu
Nový Zéland (maorsky Aotearoa - země dlouhého bílého oblaku) leží v jihozápadní části Tichého oceánu a je tvořen dvěma velkými ostrovy (Severní a Jižní - odděleny Cookovým průlivem) a také dalšími menšími ostrůvky. Austrálie je od něj vzdálená více jak 2000 km. Západní pobřeží Nového Zélandu je omýváno Tasmanovým mořem a na východě Tichým oceánem.
Rozloha: 270 534 km2 (75. na světě)
Hlavní město: Wellington (430 000 obyv.)
Největší město: Auckland (1 333 300 obyv.)
Státní zřízení: konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem. Královna je zde zastupována generálním guvernérem. Nový Zéland je členem Britského společenství národů (Commonwealth).
Obyvatelstvo: asi 4 miliony lidí, převážně potomci evropských přistěhovalců, dále pak je obyvatelstvo tvořeno Polynésany a Asiaty. Původní obyvatelé Maoři tvoří 13% celkového počtu obyvatel.Hustota zalidnění je dosti nízká 14 obyv./km2
Povrch: Severní ostrov - ostrov ohně, který je vulkanického původu a nachází se zde oblasti se silnou geotermální aktivitou, tryskajícími gejzíry, horkými prameny a několika činnými sopkami. Nejvyšší sopkou je Mt. Ruapehu.
Jižní ostrov - ostrov ledu. Páteř ostrova tvoří pohoří Jižní Alpy, kde se nachází i nejvyšší hora Nového Zélandu Mt.Cook (3764m), jejíž úbočí pokrývá Tasmanův ledovec. Jihozápad ostrova pokrývá národní park Fjordland, oblast hlubokých zálivů a fjordů.
Podnebí: Mírné oceánské klima zasahuje téměř na celé území a znamená pravidlené střídání čtyř ročních období jako tomu je u nás. Zimy jsou však díky vlivu oceánu mírnější než české a sníh padá spíše jen v horských oblastech. Především západní část jižního pobřeží je díky větrům vanoucím od oceánu oblastní velmi bohatou na srážky. Podnebí Severního ostrova je celkově teplejší než na ostrově Jižním, severní část dokonce zasahuje do pásu subtropů.
A protože Nový Zéland leží na jižní polokouli, roční období jsou převrácená zcela opačně než tomu je u nás. Zima zde začíná v červnu a končí v září, léto trvá od prosince do února. To znamená, že nás čekají Vánoce bez sněhu.... ostatně ono tomu v posledních letech u nás v Liberci nebylo jinak na Štědrý den :-)
Flora a fauna: Izolovanost ostrovů uchovala některé endemické druhy. Nový Zéland se od Gondwany oddělil ještě před rozšířením savců, proto se před méně než 900 lety na Novém Zélandu nevyskytovali žádní savci, kromě těch, co sem mohli připlavat (lachtani, lvouni atd.) nebo přiletět (netopýři). Na Novém Zélandu nežijí žádní hadi a téměř žádná jedovatá zvířata. Nejznámějším představitelem fauny je kivi, velký nelétavý pták, i když zde žije ještě několik dalších druhů ptáků, kteří neumějí létat. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou slípky takahe a papoušci kakapo.
Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou převážně pabukové lesy (kromě západního pobřeží). Králem mezi stromy novozélandského lesa je kauri (agatis australis). Náleží mu asi takové místo jako u nás lípě.
Na Novém Zélandu se nachází 14 národních parků.
Jinak Nový Zéland je vyspělá země s vysokou životní úrovní. Velmi významným zdrojem příjmů je turistika, neboť příroda Nového Zélandu přitahuje turisty z celého světa.
